Výsledky soutěže o KORUNovacY:

O KORUNovacY1:

O KORUNovacY2:

Porota pracovala ve složení:

O KORUNovacY 1:

Štěpán Švestka:
Pro svůj bravurně zvládnutý virtuózní program a hloubku uměleckého projevu patří Štěpán k nejvyhledávanějším českým violoncellistům mladé generace. Po absolutoriu na Konzervatoři Brno ve třídě V. Horáka ukončuje studium na Janáčkově akademii múzických umění v Brně pod vedením J. Podhoranského (2007). Během studia získává nejvyšší ocenění v národních i mezinárodních soutěžích (Laureát Soutěže konzervatoří, 1. cena v soutěži pro střední školy „Yamaha”, 1. cena v soutěži pro vysoké školy „Yamaha”, absolutní vítěz mezinárodní soutěže „O cenu Leoše Janáčka“ a současně Cena za nejlepší provedení soudobé skladby, 1. cena v mezinárodní soutěži „Beethovenův Hradec” a současně Cena za nejlepší provedení díla Leoše Janáčka, 1. cena v soutěži „O cenu Leoše Janáčka“ v oboru smyčcové kvarteto). Na základě svých úspěchů byl doporučen k šestiměsíčnímu studiu u M. Rousiho na Sibeliově akademii v Helsinkách, jedné z nejprestižnějších hudebních univerzit v Evropě. Svou sólistickou dráhu zahájil koncertním turné v Petrohradě a vystoupením na brněnském mezinárodním hudebním festivalu Moravský podzim. Jako úspěšný mladý sólista se publiku představil s orchestry doma i v zahraničí (Orchestr Konzervatoře Brno, Moravský komorní orchestr, komorní orchestr Musici Boemi, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Lotyšská filharmonie a další). Nepřehlédnutelná je též jeho nahrávací činnost pro Český rozhlas.

 Jaroslav Albert Kronek:
Člověk, který ve Střelicích dávno zapustil své kořeny. Jeho dlouhá rocková minulost spojená s kapelou Kern, kde nejen zpíval, ale i skládal a textoval většinu písní, je nyní nahrazena pop-folkovou až bigbítovou muzikantskou přítomností kapely Alband (www.kronek.net) Jeho koníčkem jsou motokáry, digitální fotografie, podpora sportovního zápolení a jeho profese - je spolumajitelem realitní kanceláře. Frontmen se skupinou Kern založené před dvaceti osmi lety bourali sály, vyprodávali kulturáky, plnili stadiony a obsadili v roce 1991 třetí místo v anketě Zlatý slavík. Ve vitríně nechybí ani ocenění Zlatý triangl. Přesto tento člověk zůstává pohodovým a usměvavým sousedem, přes osobní tragedii i stále dobře naladěným chlapíkem. Je stále plný nápadů, námětů a projektů. Když jsem ho oslovil, zda by byl ochoten moderovat a posuzovat páteční dopolední program SS2009, bez váhání, bez požadavků na odměnu souhlasil. Já si v té chvíli ani neuvědomil, jakou transfuzí jsme jeho osobností byli obdarováni.

Bronislav Šmíd:
Podle mého názoru ne zcela doceněný muzikant, mistr zvuku, učitel, posluchač, rádce a především bezprostřední, a v dnešním světě neobvykle skromný člověk. Muž, který již několik let rozvíjí a hledá talent v žácích místní ZUŠ, zakladatel kapely Weget, jeden z hlavních hnacích motorů klubu Stará pekárna, vyhledávaný zvukař, hudební a zvukový režisér, se již několik let bez nároku na honorář podílí na průběhu Střelického strunobraní. Svým zapálením a profesionalitou podněcuje nás „organizátory“ k dosažení co nejlepších výsledků. Jsme tedy rádi, že i letos podpoří Strunobraní svou přítomností nejen jako zvukař, ale také jako porotce.

O KORUNovacY 2:

Milan Tesař:
Dovolte, abych představil nenápadného a skromného člověka, redaktora, dramaturga, publicistu, kritika a hudebního gurmána, který se narodil 23. října 1975 v Brně a do svých 23 let žil v Ketkovicích. Poprvé jsem tohoto človíčka sledoval na několika festivalech, kde se pohybuje nenápadně, v rifličkách, baťůžkem na zádech a neodmyslitelným foťákem na krku. Při mém osobním setkání s ním působil nenuceně, pokorně a klidně. Pravdou je, že je uznávaným odborníkem ve světě hudby, a to nejen v kuloárech světa folku a country, ale i jazzu a podobně. Stal se člověkem, kterému se splnil dětský sen a jeho práce je i koníčkem. Jako by se Waldovo: „Co děláš, to dělej rád“ stalo jeho životním krédem. Pro svůj postoj k životu a dílu si získal obdiv svých zkušenějších a starších kolegů nejen u nás, ale i v zahraničí. Svoje recenze, příspěvky a glosy má vždy precizně propracované, působí tak, jako by nikdy nepromluvil z patra. Neočekávejte od něj bulvár a cílenou propagandu. Jeho ústní projev je sebejistý, pevný, ale laskavý. Vystudoval dvojjazyčné (česko-francouzské) gymnázium a poté obory historie (na Filozofické fakultě MU) a mediální studia a žurnalistka (na FSS MU). K rozhlasové novinařině poprvé přičichl v 17 letech, kdy začal pravidelně psát příspěvky pro studentské vysílání tehdy nezávislého brněnského Rádia Hády. V roce 1995 se z Hádů staly Kiss Hády a v Brně se začalo rodit nové rádio. Měl tedy to štěstí, že v Proglasu mohl pracovat od začátku (od listopadu 1995) a dnes je jedním základních kamenů a klenotů rádia. V rádiu má na starosti: péči o hudební archiv, výběr písní do celodenního vysílání a přípravu konkrétních pořadů (Jak se vám líbí, hitparáda Kolem se toč, Slyšte, lidé! + scénáře pro moderátory: Třikrát z Proglasu, jazzové pořady atd.). Je též k dispozici kolegům-redaktorům při výběru hudby do slovenských pořadů. Kromě toho se stará o hudební sekci stránek Proglasu, věnuje se i psané hudební publicistice. Dlouhodobá a velmi intenzivní je jeho spolupráce s časopisem Folk & country – světem muziky word + folkrock + blus + etno + jazz + blugrass + bůhvíkdeco. Nesmíme opomenout spolupráci s Českou televizí (pořad Na moll) a s dalmi médii. Rád poslouchá hudbu téměř všech žánrů, chodí na jazzové koncerty do brněnských klubů, čte odbornou historickou literaturu, neopomíjí ani teologické, filosofické, kulturologické či sociologické knihy. Denně a rád sahá po Bibli. V roce 1998 se oženil a současně se přestěhoval do čtvrti Lesná v Brně, kde společně žije s manželkou Helenou, synem Vojtěchem (2001) a dcerou Anežkou (2002). Kdysi se pokoušel psát poezii, sní o světě bez cigaret, nemusí vepřové maso, je alergický na parfémy, nevoní mu svíčky, nerad telefonuje, nevlastní řidičský průkaz. Nesportuje a netančí. Je prostě svůj, je osobností, pro jehož vysoké odborné kvality poslouchá Radio Proglas i fůra lidí bez vyznání. Pro mne samotného je zdrojem odborných informací, vzorem pracovitosti a námětem k přemýšlení o muzice a postoji k životu.

Bronislav Šmíd

Redaktor Rádia Čas